Mrakodrap, který neměl stát: Konstrukční tajemství Burj Khalifa

Když se v roce 2010 v Dubaji otevřel Burj Khalifa (Burdž Chalífa), nešlo jen o další mrakodrap. Byl to i technologický experiment, který měl ukázat, kam až může stavebnictví dojít. Se svými 828 metry se stal nejvyšší stavbou v historii lidstva, jeho hlavní význam ale spočívá v tom, jakým způsobem byl postaven.

Konstrukce inspirovaná přírodou

Základem konstrukce mrakodrapu Burj Khalifa je tzv. „buttressed core“ – jádro podepřené třemi rameny ve tvaru písmene Y. Tento koncept inspirovaný přírodou i tradiční islámskou architekturou umožňuje rovnoměrně rozložit zatížení. Zároveň zvyšuje stabilitu. Budova se směrem vzhůru zužuje a patra ustupují, čímž vzniká nepravidelný profil, který pomáhá narušovat proudění větru a zabraňuje nebezpečnému kmitání.

Jak se staví mrakodrap v poušti

Stavba Burj Khalifa probíhala v extrémním horku přesahujícím 40 °C. Beton by za těchto podmínek rychle praskal, stavaři proto použili speciálně upravenou směs, jejíž lití probíhalo především v noci. Zásadním milníkem bylo pumpování betonu do výšky přes 600 metrů, které bylo zaznamenáno jako světový rekord. Celkem bylo použito asi 330 000 m³ betonu.

Materiály, které drží věž pohromadě

Základy věže Burj Khalifa tvoří 192 pilot hlubokých asi 50 metrů, které nesou obrovskou hmotnost celé stavby. Samotná konstrukce kombinuje vysokopevnostní beton a ocel – beton dominuje dole, ocel ve vyšších částech. Fasádu tvoří desítky tisíc skleněných panelů doplněných hliníkem a nerezovou ocelí. Speciální sklo odráží sluneční záření a omezuje přehřívání interiérů.

Zdroj foto: Doka, istock.com

Souboj s větrem

Ve velkých výškách je vítr zásadní problém. Pravidelný tvar mrakodrapu by vedl k rezonanci a rozkmitání konstrukce, proto byla v návrhu Burj Khalifa zvolena strategie „zmatení větru“. Nepravidelné ustupování pater narušuje proudění vzduchu. Budova se tak může mírně vychylovat, ale zůstává stabilní.

Technologie, které musely vzniknout

Projekt si vyžádal vývoj nových technologií, například speciálních čerpadel schopných dopravit beton do rekordních výšek. Uvnitř budovy Burj Khalifa fungují i jedny z nejrychlejších výtahů na světě, některé jsou dokonce dvoupatrové. Zajímavý je i systém klimatizace – vzniklý kondenzát se zachytává a využívá k zavlažování okolí.

Rekordy a cena

Burj Khalifa drží řadu rekordů. Je nejvyšší budovou i nejvyšší stavbou v historii, má nejvíce pater i jednu z nejvýše položených vyhlídek. Rekordní ale bylo i samotné stavební provedení. Výstavba stála asi 1,5 miliardy dolarů a financovala ji společnost Emaar Properties. Původně se jmenovala Burj Dubai neboli Dubajská věž, ale později byla přejmenována na Burj Khalifa po prezidentovi Spojených arabských emirátů jménem Khalifa bin Zayed Al Nahyan. 

Stavba, která posunula hranice

Burj Khalifa není jen symbol Dubaje, ale především důkaz, že hranice stavebnictví se neustále posouvají. Spojení inovativní konstrukce, nových materiálů a technologií umožnilo vznik mrakodrapu, který byl ještě nedávno nepředstavitelný – a ukazuje, co všechno je možné.

Podívejte se: Takhle se stavěl největší mrakodrap na světě Burj Khalifa: