Proč meteorologové mění předpověď každý den? Je to jinak, než si myslíš
Autor: istock.com
Je léto. Máš naplánovaný výlet, festival nebo grilování s kamarády. Pětkrát za den kontroluješ počasí v mobilu, radar srážek a přemýšlíš, jestli si vzít pláštěnku. Ráno aplikace slibovala slunečný den. Odpoledne se ale nad městem objeví černé mraky, blesky a během deseti minut je po plánu. Meteorologové se zase netrefili! Je to ale opravdu tak jednoduché?
Ve skutečnosti patří předpovídání počasí k nejsložitějším vědeckým úkolům vůbec. A to bez ohledu na to, že meteorologové už dávno nepoužívají jen mapy, pár jednoduchých přístrojů a pohled z okna. Pracují se superpočítači, matematickými modely, družicemi, radary a obrovským množstvím dat.
Meteorolog není člověk, který hádá počasí
Možná si představíš meteorologa jako člověka, který se ráno podívá na oblohu, odečte teploměr a tlakoměr a řekne: „Dneska bude asi pršet.“ Ve skutečnosti má jeho práce mnohem blíž k datovému analytikovi, fyzikovi nebo programátorovi.
Meteorologové každý den zpracovávají informace z:
- meteorologických stanic
- radarů
- družic
- měření v atmosféře
- detektorů blesků
- numerických modelů počasí
Jejich úkolem není počasí odhadovat, ale interpretovat obrovské množství dat a rozhodnout, který scénář vývoje počasí je nejpravděpodobnější.
Mohlo by vás zajímat: Jaké je počasí na jiných planetách?
Co jsou numerické modely?
Představ si, že bys chtěl spočítat, jak se bude chovat atmosféra nad celou Evropou během příštích několika dní. To žádný člověk nezvládne. Proto meteorologové používají numerické modely – obrovské počítačové simulace atmosféry. Ty vycházejí z fyzikálních zákonů a pomocí milionů výpočtů simulují budoucí vývoj počasí.
V Česku je několik nejdůležitějších modelů:
ALADIN – model, který využívá Český hydrometeorologický ústav pro krátkodobou předpověď počasí
ECMWF – jeden z nejuznávanějších modelů na světě
ICON – moderní německý model, který je známý svou přesností zejména při sledování vývoje srážek a bouřek ve střední Evropě.
Proč meteorologové nedokážou přesně předpovědět letní bouřku?
To je otázka, kterou si každé léto položí snad každý. Odpověď je jednoduchá – bouřky jsou extrémně lokální a vznikají velmi rychle.
Představ si horké letní odpoledne. Nad jedním polem se vzduch ohřeje o něco více než vedle. O pár kilometrů dál je les, který vzduch ochlazuje. Někde vane slabý vítr, jinde téměř žádný. Stačí drobná změna a bouřka vznikne přesně nad tvým městem. Nebo o deset kilometrů vedle. A právě těchto drobných detailů jsou miliony.
Modely proto často dokážou správně určit, že se někde v regionu bouřky objeví, ale mnohem složitější je určit přesné místo a čas jejich vzniku.
Jak přesné jsou předpovědi počasí?
1 den dopředu – velmi vysoká přesnost.
2–3 dny dopředu – stále velmi spolehlivé.
5 dní dopředu – obvykle lze poměrně dobře určit charakter počasí.
7–10 dní dopředu – přesnost výrazně klesá.
Více než 10 dní dopředu – meteorologové dokážou odhadnout spíše trend než konkrétní počasí v určitém dni.
Proč někdy různé aplikace ukazují jiné počasí?
Taky ses někdy podíval do dvou různých aplikací a každá tvrdila něco jiného? Není to chyba, každá aplikace totiž může používat jiný meteorologický model. Jedna vychází z evropského modelu ECMWF, druhá z modelu ALADIN, třetí z amerických modelů. Každý model pracuje trochu jinak a může dojít k odlišným výsledkům. Proto také meteorologové nikdy nesledují jen jeden model, ale porovnávají více zdrojů najednou.
Když otevřeš radar v mobilu, stojí za ním práce mnoha odborníků, mezi které patří meteorolog, klimatolog, datový analytik, programátor, vývojář numerických modelů, fyzik atmosféry, specialista na družicová data či odborník na radarová měření.
Počasí dnes není jen o mracích. Je to kombinace matematiky, fyziky, informatiky a práce s obrovským množstvím dat.
Budou jednou předpovědi stoprocentně přesné?
Pravděpodobně ne. Atmosféra je natolik složitý systém, že i malá odchylka v měření nebo drobná změna podmínek může za několik dní vést k úplně jinému výsledku. Díky výkonnějším superpočítačům, lepším radarům, družicím a umělé inteligenci se ale předpovědi stále zlepšují.
Až si tedy příště budeš před výletem kontrolovat radar v mobilu, vzpomeň si, že za jednou ikonou sluníčka stojí tisíce měření, složité matematické rovnice a práce lidí, kteří se každý den snaží odhadnout něco, co se neustále mění.
