Stanice Náměstí Míru: Pod Vinohrady vznikl evropský podzemní rekord
Autor: wikipedia
Pražské metro? Většina lidí si vybaví přestup na Muzeu nebo futuristické stanice trasy C. Jenže skutečný technický unikát se skrývá pod vinohradskými ulicemi. Stanice Náměstí Míru totiž není jen obyčejnou zastávkou linky A. Je to nejhlubší stanice pražského metra, domov legendárních eskalátorů a zároveň ukázka toho, jak komplikované bylo stavět metro pod historickým centrem Prahy.
Stanice byla otevřena 12. srpna 1978 jako součást prvního úseku linky A mezi Dejvickou a Náměstím Míru. Až do roku 1980 fungovala jako konečná stanice celé zelené trasy.
Tehdy šlo o jednu z technicky nejnáročnějších staveb pražského metra. Důvod byl jednoduchý. Vinohrady stojí na složitém geologickém podloží a zároveň patří mezi nejhustěji zastavěné části města. Stavbaři proto nemohli použít klasickou hloubenou metodu jako na okrajích Prahy. Stanice musela být vyražena hluboko pod zemí pomocí tunelovací techniky.
Výsledkem je trojlodní ražená stanice umístěná přibližně 53 metrů pod povrchem. To z ní dodnes dělá nejhlubší stanici pražského metra. A právě hloubka stanice vytvořila její největší legendu.
VIDEO: Ražba metra linky D – stanice Pankrác:
Nekonečný eskalátor
Snad každý na této stanici zažil zvláštní pocit: Doběhnete do vestibulu, podíváte se dolů — a eskalátor mizí někam do nekonečna.
Eskalátory na Náměstí Míru totiž patří mezi vůbec nejdelší v Evropské unii. Měří přibližně 87 metrů, mají více než 500 schodů a samotná jízda trvá přes dvě minuty.
Když byla stanice otevřena, působila téměř futuristicky. Dlouhý tubus eskalátorového tunelu připomínal spíš sovětské metro než běžnou městskou dopravu. Není divu, Pražské metro tehdy vznikalo pod silným vlivem sovětského inženýrství i architektury.
Technici museli řešit nejen samotnou délku eskalátorů, ale i bezpečnost provozu v extrémní hloubce. Při výpadku proudu nebo mimořádné události totiž představuje evakuace cestujících mnohem větší problém než u mělčích stanic.
Metro pod historickým městem
Náměstí Míru je také krásnou ukázkou toho, jak citlivě se metro v Praze zasazovalo do historického prostředí.
Na rozdíl od mnoha sovětských měst nevznikly v centru Prahy obrovské betonové vestibuly. Architekti se snažili zachovat charakter Vinohrad a vstupy do metra jej co nejméně narušit. Vestibul je proto schovaný pod náměstím a většina technologie se schovává hluboko pod zemí.
Samotná stanice je typická pro starší část trasy A — stěny pokrývá eloxovaný hliník v modrých odstínech a prostor působí čistě, geometricky a trochu retro. Právě tato estetika dnes patří mezi nejikoničtější prvky pražského metra.
Zajímavost: Nejhlubší stanice, ale ne nejhlubší místo metra
I když je Náměstí Míru nejhlubší stanicí celé sítě, nejhlubší bod pražského metra leží jinde. Tunel mezi stanicemi Malostranská a Hradčanská vede až zhruba 68 metrů pod povrchem.
Stanice Náměstí Míru ale drží jiný rekord. Žádná jiná stanice v Praze nemá nástupiště tak hluboko pod ulicemi.
Budoucnost: Přestup na metro D
Náměstí Míru čeká ještě jedna důležitá role. V budoucnu se má stát přestupní stanicí mezi linkami A a D. Nová část metra však bude umístěna mělčeji než současná stanice, takže rekord Náměstí míru jako nejhlubší stanice Prahy zůstane zachován.
Až tedy příště pojedete po nekonečně dlouhém eskalátoru dolů, vzpomeňte si, že pod sebou nemáte jen obyčejnou zastávku. Nacházíte se na jedné z technicky nejzajímavějších staveb celého pražského metra — v podzemním gigantu, který je dovedně ukrytý pod srdcem Vinohrad.
