Tajemství nejstarší stanice pražského metra: Proč má jiné nástupiště než ostatní?
Autor: wikimedia
Hlavní nádraží patří k nejstarším a technicky nejzajímavějším stanicím pražského metra. Nachází se na trase C v samotném centru Prahy a od svého otevření v roce 1974 hraje klíčovou roli jako přestupní uzel mezi železniční a městskou dopravou. Z technického hlediska je však stanice Hlavní nádraží zajímavá především tím, jak vznikala a jaké kompromisy bylo nutné při její stavbě udělat.
Výstavba stanice a její specifika
Stanice Hlavní nádraží je hloubená stanice stavěná v otevřené stavební jámě. To znamená, že se nejprve provedl rozsáhlý výkop z povrchu, ve kterém byla následně vybudována samotná konstrukce stanice. Nad ní pak vznikla nová odbavovací hala Hlavního nádraží, která dnes slouží cestujícím.
Výstavba byla mimořádně náročná, protože probíhala v těsné blízkosti vlakového nádraží. Bylo nutné zajistit stabilitu okolních konstrukcí a zároveň minimalizovat omezení provozu na povrchu.
Zajímavostí je, že Hlavní nádraží bylo vůbec první stanicí pražského metra, která se začala stavět. Téměř dokončená byla už v roce 1972, tedy ještě před oficiálním zahájením provozu metra. Celkové náklady na její výstavbu dosáhly přibližně 61 milionů Kčs.
Technické řešení a konstrukce
Na rozdíl od většiny stanic pražského metra má Hlavní nádraží boční nástupiště (místo obvyklého středového), což je poměrně netypické řešení. Mezi kolejemi se nachází řada nosných sloupů, které zajišťují stabilitu konstrukce.

Toto řešení je důsledkem původního plánu – v tomto úseku měla vést podpovrchová tramvaj, nikoli metro (proč tomu tak bylo se můžete dočíst ZDE). Když se později rozhodlo o přechodu na klasické metro, byla stavba stanice v natolik pokročilé fázi, že její koncepci nebylo možné změnit.
Stanice má tyto základní parametry:
- délka přibližně 222 metrů (včetně technologického zázemí)
- hloubka zhruba 9 metrů pod povrchem
- z každého nástupiště vedou dvě pevná schodiště a dva eskalátory do odbavovací haly
Na stavbu byl použit zejména železobeton (nosná konstrukce), ocelové výztuže či izolační vrstvy proti vlhkosti. Důraz byl kladen na funkčnost, odolnost a schopnost zvládnout vysoké zatížení.
Tunely a zajímavosti v okolí stanice
Technicky zajímavý je i navazující úsek metra směrem ke stanici Muzeum. Mezi těmito stanicemi se nachází částečně dvoukolejný tunel. Zároveň jde o nejkratší mezistaniční úsek v celé síti pražského metra, který měří pouhých 425 metrů.
Význam a vytíženost stanice
Stanice Hlavní nádraží patří mezi nejvytíženější stanice v síti pražského metra. Denně jí projdou desetitisíce cestujících, především díky přímému napojení na hlavní železniční stanici.
Slouží jako důležitý přestup mezi vlaky a metrem, vstupní bod pro turisty přijíždějící do Prahy i klíčová stanice pro každodenní dojíždění.

Technický odkaz první etapy metra
Stanice Hlavní nádraží je dnes nejen důležitým dopravním uzlem, ale i připomínkou počátků výstavby pražského metra. Ukazuje, jak se projekt metra vyvíjel, jaké kompromisy bylo nutné přijmout a jak se původní plány měnily v průběhu realizace.
Díky svému netypickému řešení, historii výstavby i vysokému vytížení zůstává jednou z nejzajímavějších stanic z technického pohledu v celé pražské síti.













VIDEO: Ražba metra linky D – stanice Pankrác: