Seriál Jak se vyrábí…Příběh obyčejné tužky

Martina Miláčková

Na první pohled jde o naprosto jednoduchý předmět. Dřevěné tělo, uvnitř tuha, nahoře guma. Úplně obyčejná tužka je ale výsledkem překvapivě komplexního procesu, který kombinuje těžbu surovin, chemii, precizní obrábění dřeva i automatizovanou výrobu. Podívejme se krok za krokem na to, jak obyčejná tužka vlastně vzniká.

Z čeho se vlastně tužka skládá?

Základ tvoří tři části:

Obal – většina tužek je vyrobena ze dřeva nebo plastu.
Tuha – směs grafitu a jílu.
Povrchová úprava a případně guma – lak, potisk a kovová objímka s pryží.

Postup výroby tuhy:

Grafit se rozemele na velmi jemný prášek.
Smíchá se s jílem a vodou do husté pasty. Čím více jílu, tím tvrdší tužka.
Směs se protlačí přes formu (podobně jako těsto na špagety) do tenkých tyčinek.
Tyčinky se suší a následně vypalují v peci při vysoké teplotě, aby získaly pevnost.
Po vypálení se mohou ještě napustit voskem nebo olejem, což zlepší plynulost psaní.
Výsledkem jsou tenké grafitové tyčinky připravené k vložení do dřeva.

Zpracování dřeva:

Dřevěné tužky se vyrábějí ze dřeva různých druhů stromů – lípy, olše či smrku, vysoce kvalitní tužky bývají z cedrového dřeva, které krásně voní. Dřevo se těží, řeže na hranoly a následně suší. Vlhkost musí být přesně kontrolovaná – příliš mokré dřevo by se kroutilo, příliš suché by praskalo.

Výrobní kroky:

Hranoly se rozřežou na tenké destičky.
Do každé destičky se vyfrézují podélné drážky.
Do drážek se vloží připravené tuhy.
Na takto připravenou destičku se nanese lepidlo a přiklopí se druhá destička – vznikne „sendvič“.
Tento blok se nechá zaschnout, aby lepidlo pevně spojilo obě poloviny.
Po slepení následuje tvarování. Velký blok se řeže na jednotlivé kusy a frézuje do požadovaného tvaru – nejčastěji šestihranného, kulatého nebo trojhranného. Šestihranný tvar je oblíbený proto, že se tužka nekutálí ze stolu a dobře se drží v prstech.

Finální úpravy:

Samostatné „surové“ tužky putují na lakovací linku, kde se několikrát ponoří do barevného laku. Mezi jednotlivými vrstvami probíhá sušení. Lak chrání dřevo před vlhkostí a dává tužce její typický vzhled. Po zaschnutí následuje potisk – například označení tvrdosti (HB, 2B…) nebo logo výrobce. Potisk se provádí horkou ražbou nebo tiskem speciální fólií. Pokud má mít tužka gumu, na její konec se nasadí kovová objímka (tzv. ferule). Do ní se vsadí pryžová guma a objímka se pevně přitlačí ke dřevu. Tento proces probíhá automaticky na výrobní lince.

1 tužka = více jak 30 profesí

Na výrobě jediné tužky se podílí desítky různých profesí. Rozdělíme je přehledně do 5 kategorií:

Suroviny – těžba grafitu a dřeva a jeho zpracování

Geolog, důlní inženýr, horník, obsluha těžké techniky, bezpečnostní technik, lesník, těžař dřeva, pracovník pily, specialista na sušení dřeva, kontrolor kvality materiálu.

Výroba tuhy

Chemický inženýr, technolog výroby, operátor mlecích zařízení, obsluha lisovacích strojů, pracovník pece (výpal), specialista kontroly kvality, údržbář strojů.

Zpracování dřeva a kompletace

Strojní inženýr, operátor CNC frézy, technik výrobní linky, pracovník lepení a lisování, seřizovač strojů, kontrolor přesnosti.

Lakování, potisk a montáž gumy

Lakýrník (průmyslový), specialista na povrchové úpravy, tiskař, operátor balicí linky, pracovník montáže kovové objímky, výrobce pryžových gum (chemický specialista na pryž).

Nepřímé, ale významné profese

Elektrotechnik, programátor automatizace, specialista logistiky, nákupčí surovin, skladník, řidič kamionu, pracovník marketingu, obchodní zástupce, ekonom / účetní, manažer výroby, specialista BOZP.

Pokud vše sečteme, na výrobě jedné obyčejné tužky se přímo i nepřímo podílí přibližně 30 až 40 různých profesí. A to počítáme pouze základní výrobní řetězec. Pokud bychom zahrnuli výrobu strojů, těžební techniky nebo balicích materiálů, číslo by bylo ještě vyšší. Takže až příště vezmete tužku do ruky, zkuste si vzpomenout, jak komplexním procesem vlastně vznikla.

Jak se vyrábí obyčejná tužka? Podívejte se na video: