Přeskočit na hlavní obsah
Logo Kým budu

Vítkovice Steel 2. díl: Od žhavé bramy k hotovému plechu

Viktor Pilný

Jak vypadá válcování oceli v praxi? Stojíme u válcovací stolice a sledujeme, jak se žhavý
blok během pěti minut promění v hotový plech. V druhém dílu minisérie Kým budu o práci ve
Vítkovicích Steel vás zavedeme přímo do srdce výroby.

Žhavá ocel a čtyři obří válce

„Za chvilku uvidíte, jak materiál ubývá a jak přibývá délka, jak se tvaruje, jak vzniká výsledný
produkt,“
překřikuje hluk v hale denní mistr Hynek Duda. Stojíme pár metrů od válcovací stolice a
já cítím, jak ze stroje vyzařuje dechberoucí teplo.
Žhavý blok oceli, rozžhavený na teplotu přes tisíc stupňů, vyjíždí z pece. Čtyři válcovací vozy si ho
začínají přehazovat mezi sebou jako hračku. Jenže tahle „hračka“ váží několik tun. „Teď válcař dělá
takzvané špicování,“
vysvětluje Duda hlasitě přes rachot strojů. „Vytvoří takovou špici, aby nám
nedělala problém při následném válcování.“

Pět minut, které rozhodují

A pak to začne. Blok projíždí mezi válci jednou, dvakrát, třikrát. Pokaždé je tenčí a delší.
„Překvapuje mě, jak je to rychlý proces,“ křičím na oplátku na Dudu. „Pět minut. Plus mínus.
Průměrně se pohybuje doba jednoho válcovaného bloku kolem pěti minut,“
potvrzuje pokřikem
Duda. Za pár okamžiků mám před sebou hotový výrobek – štětovnici, která ještě před chvílí byla
jenom těžkým blokem oceli.

Plechy tlusté 20 cm

Přecházíme do jiné haly, kde se válcují pro změnu plechy. Radim Sklenička, denní mistr ranní
směny, mi ukazuje srdce celé válcovny. „Tahle válcovací stolice se skládá ze čtyř válců – dva jsou
opěrné a dva pracovní. Ty pracovní válce jsou v průměru jednoho metru a jsou hnané motory.“
Už jsem si zvykl při otázkách křičet a ptám se, co všechno se tady dá vyrobit. „Plechy od tloušťky 5
milimetrů až do 200 milimetrů,“
vypočítává Sklenička. „Nejvyšší šíře je 3450 milimetrů a největší
délka, kterou jsme schopni vyválcovat z jednoho kusu bramy, je zhruba 46 metrů.“

QR kód pro každý plech

Po válcování materiál projede nařezávací pilou. „Máme zakázkový list a podle toho nařežeme
určené délky,“
vysvětluje z plných plic Sklenička. „Potom se to odveze na chladící rošty.“
Každý plech má svůj QR kód. „V něm jsou veškeré údaje – zákazník, rozměry, všechno,“ ukazuje
mi Sklenička. „Při nakládání pracovníci jenom nasměrují čtečku na QR kód a zezelená jim, pokud
to můžou naložit a jestli to splňuje požadavky zákazníka.“

Z haly odcházím s respektem k tomuto řemeslu. Pět minut může znít málo, ale to, co se v nich
odehraje, vyžaduje preciznost, zkušenosti a týmovou práci. Navíc je to úžasná podívaná.


Další díly minisérie Kým budu o Vítkovicích Steel:
1. díl: Ocel má budoucnost
3. díl: Profese, které se nevyučíte za hodinu
4. díl: Od 3D plazmy po ultrazvuk. Jak inovuje ocelárna
5. díl: Benefity, kantýna a ESG rating. Jak se pracuje ve Vítkovicích Steel

Videoreportáž: Podívejte se na video z naší návštěvy ve Vítkovicích Steel

Nechceš přijít o zajímavé články?

Přihlas se k odběru newsletteru. Ať už ti nic neunikne.

Kdo jsem?

Zadejte platný e-mail pro odběr novinek.