Stanice metra Můstek: Podzemní křižovatka Prahy, kde se potkává středověk s brutalismem

Můstek. Nekonečný proud lidí, přestupy mezi linkami A a B, místo, kde se člověk zaručeně s někým srazí. Jenže pod spodní částí Václavského náměstí se skrývá mnohem víc než jen rušná stanice metra. Můstek je technicky mimořádně komplikovaná stavba, která vznikla v obtížných podmínkách historického centra Prahy. Ostatně dělníci tu při hloubení tunelů objevili kus středověkého města.

Stanice Můstek patří mezi nejvýznamnější uzly pražského metra. Jako jedna z pouhých tří přestupních stanic propojuje dvě linky a denně jí projdou desetitisíce cestujících. Přitom její vznik nebyl vůbec jednoduchý.

Nejstarší stanice linky A

První část stanice byla otevřena 12. srpna 1978 spolu s historicky prvním úsekem linky A. Už tehdy byl Můstek výjimečný – šlo o jedinou raženou sloupovou stanici na celé trase. Stavba se nachází přibližně 29 metrů pod povrchem a její konstrukce musela být přizpůsobena husté zástavbě historického centra.

Na “áčku” je Můstek takzvaná trojlodní ražená stanice. To znamená, že nebyla vyhloubena otevřeným výkopem z povrchu, ale vznikala hluboko pod zemí tunelovacími metodami. Stanice má tři paralelní části oddělené řadami sloupů a její ostění tvoří litinové tubusy, kterým se říká tybinky. Právě použití této technologie umožnilo stavět pod historickým centrem bez demolice okolních domů.

Jenže tím technické komplikace nekončily. Můstek byl už od začátku navržen jako budoucí přestupní stanice. Stavbaři tedy museli počítat s tím, že o několik let později pod ní vznikne ještě další patro pro linku B.

O sedm metrů níž vznikl podzemní labyrint

Když byla v roce 1985 otevřena linka B, stal se Můstek jedním z nejdůležitějších bodů pražského metra. Nová stanice byla vybudována zhruba o sedm metrů níže než původní část na trase A a kolmo vůči ní. Obě nástupiště propojil složitý systém chodeb, eskalátorů a přestupních tunelů.

Právě zde se ukazuje technická unikátnost Můstku. Pod centrem Prahy vznikl doslova vícepatrový podzemní dopravní uzel, který bylo potřeba vměstnat mezi historické základy domů, kanalizaci i staré inženýrské sítě. Stavba navíc probíhala v mimořádně omezeném prostoru a bez možnosti výrazněji omezit provoz na povrchu.

Celá výstavba části linky B stála tehdy přes půl miliardy korun a dokonce si vyžádala přesunutí sochy Josefa Jungmanna na Jungmannově náměstí.

Stanice, která ukrývá středověký most

Během hloubení tunelů přišel moment, který překvapil i samotné archeology. Dělníci objevili pozůstatky středověkého kamenného můstku přes původní hradební příkop Starého Města. A právě podle tohoto můstku dostalo celé místo své jméno.

Nejzajímavější je, že nález nezmizel v depozitáři. Dodnes je součástí vestibulu stanice a každý kolem něj může projít cestou do metra. Většina lidí si ho ale ve spěchu ani nevšimne.

Proč je Můstek tak stísněný?

Pokud vám někdy přišlo, že se na Můstku chodí zvláštně nepohodlně, není to náhoda. Stanice byla původně navržena pro menší provoz, než jaký musí zvládat dnes. Po dostavbě linky B bylo nutné do prostoru vložit rozsáhlé přestupní eskalátory, které zabraly velkou část střední lodi.

Výsledkem je poměrně úzký a komplikovaný prostor, který se ve špičkách rychle zaplní. Přesto jde o mimořádně efektivní dopravní uzel – právě díky krátkým přestupním vzdálenostem.

Velká voda v roce 2002

Stanice sehrála důležitou roli i během katastrofálních povodní, které Prahu zasáhly v roce 2002. Voda tehdy nejprve pronikla do hlubší části linky B a postupně začala zaplavovat nástupiště. Tlakové uzávěry sice nějakou dobu odolávaly, ale nakonec voda prorazila i kabelové tunely a dostala se do vyšší části stanice i na trasu A. Právě tehdy se ukázalo, jak složitě propojený systém pražského metra ve skutečnosti je a jak důležité jsou podzemní bezpečnostní prvky, které běžní cestující nikdy nevidí.

Podzemní město pod Václavákem

Dnes Můstek působí jako samozřejmá součást Prahy. Jenže pod rušným centrem vzniklo během několika let minulého století technické dílo, které bylo na svou dobu mimořádně odvážné. Kombinace hlubinné ražby, víceúrovňových přestupů a stavby v historickém jádru města představovala obrovskou inženýrskou výzvu.

A možná právě proto je Můstek mnohem zajímavější, než se na první pohled zdá. Zatímco nahoře proudí davy turistů po Václavském náměstí, dole pod nimi už téměř padesát let funguje komplikovaný podzemní organismus, který spojuje moderní Prahu se středověkou minulostí.