Desítky obrazovek, tisíce údajů a obrovská zodpovědnost. Takhle pracuje operátor reaktoru

Sedí před desítkami obrazovek, sleduje teplotu, tlak, výkon a další údaje a podle přesně stanovených postupů řídí provoz jaderného bloku. Operátor jaderného reaktoru má jednu z nejzodpovědnějších technických profesí. Jak se na ni připravuje a je jeho práce opravdu tak nebezpečná, jak si možná představuješ?

Co vlastně operátor dělá?

Operátor pracuje v tzv. blokové dozorně, tedy řídícím centru jaderného bloku. Společně s dalšími operátory sleduje obrovské množství údajů o provozu elektrárny – například teplotu, tlaku, výkon nebo stav jednotlivých zařízení.

Podle situace může regulovat výkon reaktoru, řídit zařízení primárního i sekundárního okruhu nebo elektrárnu postupně odstavit. Nejde ale o práci, při které by člověk každou chvíli „mačkal tlačítka“. Velká část práce spočívá v neustálém sledování systému, vyhodnocování informací a dodržování přesných provozních postupů.

Operátoři navíc pracují ve směnném provozu, protože jaderná elektrárna vyrábí elektřinu nepřetržitě.

Co když se něco pokazí?

Právě na mimořádné situace se operátoři připravují velmi intenzivně. Ještě předtím, než mohou samostatně pracovat, absolvují dlouhodobý výcvik a trénují také na plnorozsahovém simulátoru, který napodobuje skutečnou blokovou dozornu.

Na simulátoru mohou nacvičovat nejen běžné spouštění a odstavování elektrárny, ale také velmi neobvyklé provozní situace. ČEZ uvádí, že simulátor v Dukovanech už má za sebou více než 65 000 hodin výcviku. Je přesnou kopií blokové dozorny druhého výrobního bloku.

To je možná jedna z nejzajímavějších věcí na celé profesi: operátor si může nebezpečnou nebo neobvyklou situaci vyzkoušet nanečisto, aniž by skutečná elektrárna byla ohrožena.

Mohlo by vás zajímat: Létání s dronem jako profese? Žádný problém!

Je práce operátora nebezpečná?

Pracuje v prostředí, kde se využívá jaderné palivo a vzniká ionizující záření. To ale neznamená, že operátor běžně sedí „u reaktoru“. Jeho provoz řídí z kontrolovaného pracoviště a jaderná elektrárna má několik úrovní bezpečnostních systémů a pravidel.

Bezpečnost navíc nestojí pouze na člověku za ovládacím panelem. Provoz jaderných zařízení podléhá státnímu dozoru. V Česku ho vykonává Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který kontroluje mimo jiné jadernou bezpečnost, radiační ochranu a provoz jaderných zařízení.

Operátoři proto musí splnit přísné kvalifikační požadavky, zdravotní podmínky a pravidelně obnovovat své znalosti a zkoušky.

Jak se stát operátorem?

Nestačí přijít po střední škole a říct si: „Chci řídit jaderný reaktor.“ ČEZ u této pozice požaduje vysokoškolské technické vzdělání, například v oblasti elektrotechniky, energetiky, fyziky, chemie, strojírenství nebo materiálů. Následuje výběrové řízení, zdravotní prohlídka, psychodiagnostické testy a další požadavky.

ČEZ pak nové operátory připravuje ve vlastním výcvikovém středisku. Odborná příprava trvá dva roky a kombinuje teorii, praktický výcvik, simulátory a praxi. Teprve potom může člověk nastoupit do provozu. V roce 2026 zahájilo takový výcvik 28 nových operátorů, kteří se připravují mimo jiné pro jaderné elektrárny Dukovany, Temelín a budoucí jaderné zdroje.

Co studovat na vysoké škole?

Jednou z přímých cest je Jaderné inženýrství na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Studenti se setkávají s jadernou fyzikou, reaktorovou fyzikou, bezpečností, informatikou, matematikou a jadernými technologiemi. Absolventi se mohou uplatnit v jaderné energetice, výzkumu nebo radiační ochraně.

Další možností je například navazující magisterský program Jaderná energetika na VUT v Brně.

A začít se dá už na střední škole. ČEZ například pořádá pro středoškoláky program Jaderná maturita, kde se mohou seznámit s fungováním elektrárny a prací lidí, kteří v ní pracují.

Kde může pracovat?

Nejviditelnější možností jsou české jaderné elektrárny Dukovany a Temelín. Operátor ale není jediná profese, kterou jaderná energetika potřebuje. Absolvent technického nebo jaderného oboru se může uplatnit také ve výzkumu, při projektování a údržbě jaderných zařízení, v oblasti jaderné bezpečnosti, radiační ochrany nebo ve státní správě.

A jedna kuriozita na závěr

Když se řekne „operátor jaderného reaktoru“, může to znít jako práce, při které musí člověk být neustále připraven zachraňovat elektrárnu před katastrofou. Realita je mnohem více o disciplíně, soustředění, přesných postupech a tréninku.

Nejzajímavější část práce proto možná není samotné mačkání tlačítek. Je to schopnost zachovat klid, správně vyhodnotit tisíce informací a udělat přesně to, co je v dané situaci potřeba.