Florenc: Stanice metra, která změnila dopravu v Praze

Každý den tudy projdou desetitisíce lidí. Někteří spěchají do práce, jiní přestupují mezi linkami metra nebo míří na autobusové nádraží. Stanice metra Florenc patří mezi nejrušnější místa v celé Praze. Málokdo ale tuší, že pod zemí se ukrývá řada technických zajímavostí a že její výstavba patřila k nejnáročnějším projektům v historii pražského metra.

Víte například, že dnešní Florenc se původně vůbec nejmenovala Florenc? Nebo že ještě několik let po otevření sloužila jako konečná stanice? Pojďme se podívat do historie jednoho z nejvýznamnějších dopravních uzlů v České republice.

Nejdříve Sokolovská, až potom Florenc

Když byla 9. května 1974 otevřena první část pražského metra mezi Kačerovem a tehdejší stanicí Sokolovská, málokdo si dokázal představit, jak rozsáhlou síť bude Praha jednou mít. Dnešní Florenc nesla název Sokolovská, podle tehdejší ulice a ideologie doby. Ke změně názvu došlo až po sametové revoluci v roce 1990, kdy byla stanice přejmenována podle historického názvu celé lokality. Právě odtud se začala psát historie pražského metra.

První přestupní stanice v Praze

Dnes považujeme přestup mezi linkami za samozřejmost. Když se ale v roce 1974 otevřela linka C, žádná druhá linka ještě neexistovala.

To se změnilo až o jedenáct let později. V roce 1985 byla otevřena první část linky B a Florenc se stala historicky první stanicí, kde bylo možné přestoupit mezi dvěma trasami metra. Teprve později přibyly další významné přestupy – Muzeum a Můstek – čímž vznikl známý „přestupní trojúhelník“ v centru Prahy.

Dvě stanice pod sebou

Málokdo si uvědomuje, že Florenc vlastně nejsou jedna, ale dvě samostatné stanice.

Stanice linky C leží poměrně mělce, přibližně 9 metrů pod povrchem. Byla postavena jako hloubená – nejprve se vykopal velký stavební prostor, následně vznikla železobetonová konstrukce, která byla nakonec znovu zasypána. Tento způsob výstavby byl tehdy rychlejší než ražení hlubokých tunelů.

Naproti tomu stanice linky B se nachází téměř 39 metrů pod zemí. Je proto jednou z hlubších stanic pražského metra a její výstavba byla výrazně náročnější. Budovala se v letech 1977 až 1985 a tehdy stála přibližně 560 milionů korun československých.

Mohlo by vás zajímat: VIDEO: Středověký most na Můstku. Věděli jste o něm?

Stavba, která změnila celé okolí

Výstavba metra neovlivnila jen podzemí. Kvůli budování stanice musela ustoupit část tehdejšího autobusového nádraží Florenc a několik okolních objektů. Celá oblast prošla rozsáhlou přestavbou a vznikly nové vstupy do metra, podchody i dopravní napojení.

Při stavbě stanice linky C bylo vytěženo přes 130 tisíc kubíků (metrů krychlových) zeminy a spotřebovalo se téměř 30 tisíc kubíků betonu. Na tehdejší dobu šlo o mimořádně náročnou inženýrskou stavbu.

Tunel, o kterém většina cestujících neví

Jednou z největších zajímavostí Florence je utajená spojka mezi linkami B a C. Nejde o tajný tunel v pravém slova smyslu, ale běžní cestující se do něj samozřejmě nedostanou. Slouží k přesunu vlakových souprav mezi oběma trasami. Díky tomu lze převážet soupravy například do depa nebo na opravy, aniž by musely být rozebírány či převáženy po silnici.

Spojka vznikla už při otevření linky B a dodnes patří mezi důležité součásti provozu pražského metra.

Když byla Florenc konečnou

Dnes vlaky linky B pokračují směrem na Černý Most i Zličín. V letech 1985 až 1990 ale byla Florenc konečnou stanicí.

Vlaky zde měnily směr a cestující vystupovali právě tam, kde dnes většina lidí pouze přestupuje. Až po prodloužení linky B směrem na Českomoravskou ztratila Florenc roli konečné stanice.

Povodně, které stanici téměř zničily

Jednou z nejtěžších zkoušek prošla Florenc během katastrofálních povodní, které zasáhly Prahu v roce 2002. Do stanice pronikla voda a zaplavila nejen nástupiště, ale také technologické prostory. Uvnitř zůstaly dokonce dvě soupravy metra typu 81-71, které nebylo možné včas odvézt. Po opadnutí vody musely projít rozsáhlou rekonstrukcí a později byly přestavěny na modernizovanou verzi 81-71M. Současně byla stanice vybavena novými protipovodňovými opatřeními, která ji mají chránit při případných dalších záplavách.

Pro většinu lidí představuje Florenc jen místo, kde se rychle přesedne z jedné linky na druhou nebo z metra na autobus. Ve skutečnosti ale jde o stanici, která významně ovlivnila podobu pražské dopravy. Byla první přestupní stanicí metra, několik let sloužila jako konečná, pod zemí ukrývá technické spojení dvou linek a zažila i jednu z největších přírodních katastrof v novodobých dějinách Prahy.

Až tudy příště budete procházet, možná si vzpomenete, že pod vašima nohama neleží jen betonové tunely, ale více než padesát let historie českého stavitelství a dopravy.