Co všechno se skrývá za listem papíru? Voda, dřevo i obří stroje

Papír máš každý den před očima. Ve škole píšeš do sešitu, doma si tiskneš dokumenty a v obchodě dostaneš nákup v papírové tašce. Přemýšlel jsi ale někdy, co všechno se musí stát, než vznikne jediný list papíru?

Začíná to u vláken. Ta mohou pocházet z čerstvého dřeva, ale také ze starého papíru, který se podařilo sebrat a recyklovat. Právě možnost opakovaného využití vláken je důležitá pro to, aby se papír mohl vracet do oběhu. V Evropě se v roce 2024 zrecyklovalo 75,1 % papíru a lepenky.

Od stromu k papírové hmotě

Dřevo se nejprve zbaví kůry a rozmělní na štěpku. Z ní se získávají celulózová vlákna, která jsou základní surovinou pro výrobu papíru. Podle požadovaného typu papíru se vlákna dále upravují, čistí a případně bělí.

U recyklovaného papíru je začátek výroby jiný. Starý papír se rozvlákňuje ve vodě a zbavuje nečistot. Vzniklá vláknina se pak může použít při výrobě nového papíru.

A tady přichází na řadu obrovské množství vody.

Proč papír potřebuje tolik vody?

Voda pomáhá vlákna přepravovat, míchat a rovnoměrně rozprostřít. Papírenský stroj z velmi řídké směsi vody a vláken postupně vytváří souvislý pás papíru.

Spotřeba vody se výrazně liší podle druhu papíru a použité technologie. Podle údajů FAO se u moderních papíren pohybuje spotřeba vody přibližně mezi 10 a 30 m³ na tunu papíru, tedy asi 10 000 až 30 000 litrů. U různých druhů papíru jsou hodnoty odlišné.

Neznamená to ale, že se celé toto množství vody jednou využije a pak zmizí do odpadu. V moderních provozech se procesní voda ve velké míře čistí a znovu používá. Evropský papírenský průmysl uvádí, že z vody odebrané pro výrobu se 92 % vrací do životního prostředí v dobrém stavu.

VIDEO: Mohlo by vás zajímat: Místo užívání dovolené změnil svět!

Jak z vody vznikne papír?

Po rozprostření vláken na síto začne voda odtékat. Následují lisy a sušící válce, které z pásu odstraní zbytkovou vodu. Nakonec se papír upravuje podle toho, k čemu má sloužit – může se například potahovat, vyhlazovat, řezat nebo potiskovat.

Celý proces probíhá na obrovských papírenských strojích. Některé vyrábějí papír v nepřetržitém pásu, který může mít délku stovky metrů.

Dá se papír vyrábět bez kácení stromů?

Ne úplně. Recyklace sice výrazně snižuje potřebu nových vláken, ale papírová vlákna nejdou recyklovat donekonečna. Při opakovaném zpracování se zkracují a postupně ztrácejí vlastnosti potřebné pro výrobu kvalitního papíru.

Podle evropského papírenského průmyslu prošlo v roce 2024 každé papírové vlákno v Evropě průměrně čtyřmi cykly použití a recyklace. Nová vlákna jsou proto stále potřeba.

Důležité je také to, odkud dřevo pochází. Papírenský průmysl v Evropě uvádí, že většina jeho surovin pochází z evropských zdrojů a z lesů obhospodařovaných udržitelným způsobem.

Co můžeš udělat ty?

Nejlepší papír je ten, který se vůbec nemusí vyrobit. Pokud můžeš, používej dokumenty elektronicky. Tiskni jen to, co skutečně potřebuješ, a pokud už tiskneš, využívej obě strany papíru.

A když už papír nepotřebuješ, vyhoď ho do správného kontejneru na papír. Tím se může vrátit do výroby místo toho, aby skončil jako směsný odpad.

Evropa v recyklaci papíru patří ke světové špičce. Přesto je cílem evropského papírenského průmyslu dostat se do roku 2030 na 76% míru recyklace.

Takže až příště vezmeš do ruky obyčejný list papíru, vzpomeň si, že za ním není jen strom a továrna. Jsou za ním vlákna, voda, energie, obrovské stroje a práce lidí, kteří musí celý proces přesně řídit. A čím déle dokážeme papírová vlákna využívat, tím méně nových surovin potřebujeme.