Palmy pod zemí a prosklená střecha. Stanice Lužiny je v pražském metru jednou z nejzajímavějších

Když se řekne pražské metro, většině lidí se vybaví Můstek, Muzeum nebo nejhlubší stanice Náměstí Míru. Na západním okraji Prahy však najdeme stanici, která je sice mnohem méně známá, ale o to zajímavější. Řeč je o stanici metra Lužiny na trase B, která už více než třicet let slouží obyvatelům Jihozápadního Města.

Vznikla spolu s rozvojem Stodůlek

Stanice Lužiny byla otevřena 11. listopadu 1994 jako součást prodloužení trasy B z Nových Butovic do Zličína. Spolu s ní tehdy přibyly také stanice Hůrka, Luka, Stodůlky a Zličín. Nový úsek metra výrazně zlepšil dopravní obsluhu rychle rostoucího sídliště Jihozápadní Město, kde v té době žily desítky tisíc obyvatel.

Mělce pod zemí a palmy jako dekorace

Na rozdíl od hluboko položených stanic v centru Prahy patří Lužiny mezi mělce umístěné stanice. Nachází se přibližně sedm metrů pod povrchem, takže cesta z nástupiště na ulici zabere jen několik desítek sekund. Stanice má jedno ostrovní nástupiště a jediný vestibul umístěný v úrovni okolního terénu. Díky své konstrukci je plně bezbariérová a vybavená výtahem.

Jedním z nejzajímavějších prvků stanice Lužiny je její neobvyklé architektonické řešení. Nástupiště je částečně osvětleno přirozeným denním světlem díky prosklené střeše, která je u pražského metra poměrně výjimečná. Stanice tak působí vzdušněji a otevřeněji než většina podzemních zastávek.

Největší pozornost ale přitahují palmy umístěné přímo na nástupišti. Ty se staly charakteristickým symbolem Lužin a řada cestujících je považuje za jednu z největších kuriozit pražského metra. Exotické rostliny vytvářejí neobvyklý kontrast s jinak ryze dopravním prostředím a dodávají stanici jedinečnou atmosféru, kterou jinde v pražském metru nenajdete.

Stanice uprostřed sídliště

Lužiny byly navrženy především jako stanice pro místní obyvatele. Nacházejí se přímo v centru rozsáhlého sídliště Stodůlky a v bezprostřední blízkosti obchodního centra, škol i obytných domů. Na rozdíl od mnoha jiných stanic zde nevznikl významný dopravní uzel – většina cestujících metro využívá jednoduše k cestě z domova do centra a zpět.

Právě proto stanice odbaví především obyvatele okolních čtvrtí. Podle dlouhodobých přepravních průzkumů Dopravního podniku a organizace ROPID využívají stanici denně tisíce cestujících, především ve špičkách pracovních dnů. Patří mezi důležité lokální stanice západní části trasy B.

Kuriozita: Bez návazné povrchové dopravy

Mezi fanoušky pražského metra jsou Lužiny známé jednou zvláštností. Stanice bývá označována za jedinou stanici pražského metra, u které nenajdeme významnou návaznou autobusovou ani tramvajovou dopravu. Většina cestujících sem přichází pěšky z okolního sídliště, což je v rámci pražského metra poměrně neobvyklé.

Ikonický tubus mezi Hůrkou a Lužinami

Pokud jste někdy jeli metrem směrem na Zličín, možná jste si všimli charakteristického nadzemního tubusu mezi stanicemi Hůrka a Lužiny. Tento mostní úsek se stal jedním z poznávacích znaků západní části trasy B. Po více než třech desetiletích provozu se v roce 2026 dočkal rozsáhlé rekonstrukce.

Nenápadná, ale důležitá

Lužiny možná neohromí rekordní hloubkou ani monumentální architekturou. Přesto představují typický příklad stanice budované v době rozvoje moderních pražských sídlišť. Už od roku 1994 pomáhají spojovat západní část Prahy s centrem města a pro obyvatele Stodůlek se staly nepostradatelnou součástí každodenního života.

Možná právě proto jsou Lužiny zajímavé – nejsou turistickou atrakcí, ale stanicí, která dokonale plní svůj účel. A i takové stanice mají svůj příběh.