SAMOROST: Z čeho se vyrábí stavební materiál mykokompozit?

Zní to jako něco z oblasti science fiction, ale výroba mykokompozitu využívá zcela přírodní procesy. Materiál vzniká spojením mycelia (podhoubí) s organickým substrátem obsahujícím celulózu. V případě projektu houbového domečku SAMOROST bylo testováno několik variant substrátu – od pilin přes odpadní papír ze zpracování sádrokartonových desek až po kombinace různých biologických odpadů. Mycelium, neboli podhoubí, je ta část houby, která roste pod zemí a zásobuje houbu živinami. Když ho vložíme do organického substrátu, začne fungovat jako přírodní lepidlo – proplétá substrát a spojuje ho v pevnou hmotu.

Čtyři měsíce od odpadu k izolaci

Výrobní proces vyžaduje trpělivost. Substrát se nejprve sterilizuje, pak se naočkuje houbou. Následuje plnění forem a vytvoření růstových podmínek. Celkem 21 dní trvá samotné pěstování, po kterém následuje sušení, čištění přerostku a další zpracování, které zabere další tři měsíce. Z odpadu tak během čtyř měsíců vzniká plnohodnotný stavební materiál.

„Mykokompozit je upcyklovaný a současně biodegradabilní materiál,“ vysvětluje Jakub Seifert ze spolku MYMO. Právě v tomto spojení je jeho největší přínos – materiál vzniká z odpadů a na konci životnosti se opět vrátí do přírody. 

Tepelná úprava – klíč ke stabilitě

Po ukončení růstové fáze přichází klíčový krok, který z živého organismu vytvoří stabilní stavební materiál. Mykokompozit se vystaví vysoké teplotě – procesu podobnému zapékání – který růst mycelia definitivně zastaví. Tato tepelná úprava zajistí, že houba již nikdy nebude dále růst, a materiál se stane zcela stabilním a zdravotně nezávadným.

„Zapékací“ proces také dodává každé desce její jedinečný charakter. Kresba na povrchu, kterou vytváří myceliová vlákna během růstu, je totiž pokaždé jiná – zcela přírodní a originální. Žádné dvě desky nejsou identické, což z mykokompozitu dělá nejen funkční izolační materiál, ale také esteticky zajímavý prvek vhodný pro designové aplikace. Vysoká teplota navíc zlepšuje mechanické vlastnosti materiálu a zvyšuje jeho odolnost vůči vlhkosti.

Srovnatelný s komerčními materiály

Dvouletý výzkum potvrdil, že mykokompozit má vlastnosti srovnatelné s běžně používanými izolačními materiály. Je lehký (objemová hmotnost kolem 200 kg/m³), samonosný a přirozeně povrchově hydrofobní. 

Testování podle českých norem prokázalo:

• Pevnost v tlaku při 10% deformaci: 180 kPa (srovnatelná s běžným polystyrenem) 
• Rozlupčivost (vnitřní soudržnost materiálu): 100 kPa (obdobná jako u fasádního polystyrenu 70F) 
• Požární odolnost: kategorie E (lepší než polystyren protože neoddoutnává ani neprská žhavé kapky) 

Zdravotně nezávadný a ekologický

Podle odborného posudku předního českého mykologa RNDr. Mgr. Jaroslava Klána, CSc., není materiál mykokompozitu toxický pro člověka ani pro zvířata. Z materiálu se nemohou uvolňovat alergeny a neobsahuje dráždivé látky.

Pokračování: V závěrečném článku naší minisérie zjistíte, jak mykokompozit pomáhá chránit životní prostředí a jakou má budoucnost ve stavebnictví.

Nezapomeňte se podívat na předchozí článek o tom, jak SAMOROST vyrazil na cesty!