Nejpodivnější příběh pražského metra? Na Nádraží Veleslavín turistům nosili kufry do schodů

Když se 6. dubna 2015 otevřela stanice Nádraží Veleslavín, Praha získala nejen novou zastávku metra, ale i jednu z nejdůležitějších dopravních bran města. Právě odsud dnes míří tisíce cestujících na Letiště Václava Havla nebo do západní části metropole. Jen málokdo ale ví, že stanice byla navržena pro úplně jiný způsob fungování. A právě proto se krátce po otevření stala kuriozitou známou po celém světě.

Součást jedné z největších staveb posledních let

Nádraží Veleslavín vzniklo jako součást prodloužení linky A z Dejvické do Nemocnice Motol. Nový úsek měří více než šest kilometrů, zahrnuje čtyři nové stanice a jeho výstavba stála přibližně 18,7 miliardy korun, přičemž část nákladů pokryly evropské fondy. Generálním projektantem celé stavby byla společnost METROPROJEKT Praha, která stojí za řadou moderních stanic pražského metra.

Původně se stanice měla jmenovat pouze Veleslavín. Ještě během výstavby ale dostala název Nádraží Veleslavín, protože měla být úzce propojena s železniční stanicí a budoucím vlakovým spojením na letiště.

Stanice navržená pro budoucnost

Projektanti při návrhu mysleli několik desetiletí dopředu. Počítali s tím, že souběžně s metrem vznikne moderní železnice na Letiště Václava Havla. Cestující tak měli z metra přestupovat především na vlak, nikoliv na autobusy.

Jenže železniční trať se nezačala stavět a většina lidí začala využívat autobusové linky na letiště. Stanice tak začala fungovat úplně jinak, než pro co byla původně navržena. Dnes se naopak připravuje modernizace železnice a Veleslavín by se měl stát jedním z nejvýznamnějších přestupních uzlů v Praze.

Stanice, kterou proslavily kufry

Krátce po otevření se o Nádraží Veleslavín psalo ve světových médiích. Cestující totiž při přestupu na letištní autobusy museli s těžkými zavazadly překonávat schody. Ve stanici tehdy chyběly eskalátory vedoucí přímo k autobusovým zastávkám.

Dopravní podnik proto zavedl neobvyklou službu – zaměstnanci v reflexních vestách pomáhali turistům nosit kufry. Fotografie „nosičů zavazadel“ obletěly svět a ze stanice se na několik týdnů stala jedna z nejznámějších zastávek pražského metra.

Nešlo přitom o chybu projektantů. Schválený projekt financovaný z evropských fondů už během stavby neumožňoval zásadní změny. Eskalátory proto bylo možné doplnit až dodatečně. Jejich výstavba stála přibližně 33 milionů korun a do provozu byly uvedeny v roce 2018.

Moderní stanice pro 21. století

Na rozdíl od starších stanic se na Nádraží Veleslavín architekti nesnažili ohromit mramorem nebo uměleckou výzdobou. Důraz byl kladen především na funkčnost. Stanice je bezbariérová, vybavená výtahem, vodicími pásy pro nevidomé i moderním informačním systémem. Prostorný vestibul umožňuje rychlé přestupy mezi metrem, autobusy a v budoucnu také železnicí.

Právě jednoduchost a přehlednost jsou dnes jedním z hlavních znaků moderních dopravních staveb.

Kolik profesí stojí za jedinou stanicí?

Vybudovat stanici metra znamená propojit práci stovek odborníků. Na začátku stáli dopravní projektanti, kteří navrhli trasu nového úseku metra. Geologové a geotechnici zkoumali podloží, statici navrhovali železobetonové konstrukce a architekti řešili podobu stanice i orientaci cestujících.

Na stavbě následně pracovali bagristé, betonáři, železáři, tesaři, svářeči, kolejáři, elektrotechnici, odborníci na vzduchotechniku, eskalátory, výtahy, zabezpečovací zařízení i požární systémy. Před otevřením pak vše prověřili revizní technici a zkušební inženýři.

Právě díky spolupráci tolika profesí dnes většina cestujících přestoupí mezi metrem a autobusem během několika minut, aniž by si uvědomila, kolik práce za tím stojí.

Stanice, jejíž význam teprve poroste

Nádraží Veleslavín už dnes patří mezi nejdůležitější přestupní stanice pražského metra. Její role ale zdaleka nekončí.

Po dokončení modernizované železniční tratě na Letiště Václava Havla se stane místem, kde se budou potkávat metro, vlaky i autobusová doprava. Přesně tak, jak to projektanti plánovali už před více než deseti lety.

Až tudy příště pojedete na letiště, zkuste si vzpomenout, že za touto zdánlivě obyčejnou stanicí stojí projekt za téměř 19 miliard korun, práce stovek odborníků a příběh, který ukazuje, jak složité je plánovat dopravu pro budoucnost.