Jak se stát stavitelem mostů? Čeští oceláři v Německu část 2.

Viktor Pilný

V prvním díle jsme viděli, jak čeští oceláři staví téměř kilometrový most v německé Pirně. Dnes se podíváme na to nejdůležitější – jak se k takové práci dostat a proč obor zoufale hledá mladé lidi.

Ze střední na vysokou

Matěj Krupa, stavbyvedoucí mostu v Pirně, vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Českých Budějovicích a pak pokračoval na ČVUT v Praze. Dnes zastává nejen pozici stavbyvedoucího, ale také svářecího inženýra – specializovanou funkci vyžadující další vzdělání. „Musíte mít základy ze svařování, povědomí o materiálovém složení plechů, jak se válcují a podobně. A když tohle máte, měli byste být schopni říct, jak se to má svařovat,“ vysvětluje.

Podívejte se na VIDEOREPORTÁŽ:

Co všechno musíte umět?

„Musíte mít štěstí a musíte být silní, protože se musíte naučit spoustu věcí, i to, co jste nikdy nedělali,“ radí Matěj. „Dostaneme se k činnostem, které mě ani nenapadlo, že bych někdy dělal.“

Práce s ocelí je náročný proces. Každý prvek váží víc, než si člověk představuje – třeba jedna pumpa váží 120 kilogramů a chlapi ji musí vytáhnout holýma rukama. A nejde jen o fyzickou práci. Na mostě v Pirně pracuje šest techniků přímo na místě, ale dalších dvacet lidí se na projektu podílí z Prahy – projektanti a technici, kteří vše plánují dopředu na papíře.

Obor stárne a hledá nástupce

„Stavební obor se potýká s personálními výkyvy,“ přiznává Matěj. „Odcházejí kvalitní lidé, kteří umí pracovat s těžkými stroji. Bohužel mladý personál moc nepřichází. A my přitom potřebujeme mladé techniky, abychom je zaučili, protože nám odchází starší generace. Snažíme se je nahrazovat, ale asi ty mladší kluky neumíme dostatečně namotivovat.“

Co je na tom tak skvělého?

Pro Matěje je odpověď jasná: „Baví mě, že potom je něco vidět. Ten finální stav, že tady něco zůstane, po čem se jezdí a bude to tady věky.“ A není to jen o výsledku. „Většinou mosty nestavíme ve městech, ale někde v přírodě. Můžeme si po práci někam vyjít, užít si prostor a poznat nová prostředí. Mosty se nedělají na jednom místě v kanceláři, dělají se po celém světě. To je jedna z věcí, která mě na tom baví. Pro mě je to úžasný pocit, že jsme dokázali stmelit kolektiv na to, abychom tohle postavili,“ dodává na závěr.

Zajímá vás to?

Metrostav není jen o ocelových mostech. Firma má řadu divizí nabízejících různé profese ve stavebnictví. Pokud vás láká představa, že za vámi zůstane něco opravdu hmotného a užitečného – tahle cesta by mohla být pro vás.