Palmovka. Stanice metra, která změnila celou Libeň

Když dnes vystoupíš na Palmovce, ocitneš se uprostřed jednoho z nejvýznamnějších dopravních uzlů Prahy 8. Metro, tramvaje, autobusy, Libeňský most i rušné ulice včetně Zenklovy nebo Na Žertvách. Ještě před několika desetiletími ale tohle místo vypadalo úplně jinak.

Stanice Palmovka byla otevřena 22. listopadu 1990 jako součást prodloužení linky B z tehdejší Sokolovské, dnešní Florence, směrem na Českomoravskou. Spolu s ní tehdy začaly sloužit také stanice Křižíkova, Invalidovna a Českomoravská. Nový úsek měřil přibližně 4,4 kilometru.

Palmovka ale nebyla jen další novou stanicí metra. Její výstavba výrazně změnila podobu celé Libně.

Metro, které přestavělo starou Libeň

Palmovka byla už dlouho před příchodem metra důležitým dopravním místem. Tramvaje tudy jezdily už od konce 19. století a křižovaly se zde různé dopravní trasy. V minulosti navíc touto lokalitou vedla železniční trať.

Výstavba metra v 80. letech proto znamenala obrovský zásah do území. Některé staré domy musely ustoupit nové dopravní infrastruktuře a změnila se také podoba ulic Na Žertvách a Zenklovy. Železniční provoz v této části byl definitivně ukončen v roce 1984 a během následujících let se začalo území přestavovat.

Na Palmovce se přitom nepřipravovalo jen metro. Současně vznikalo i nové autobusové stanoviště a také tramvajové spojení směrem na Žižkov.

Výsledek? Z původního dopravního místa vznikl jeden z hlavních přestupních uzlů východní části Prahy.

Stanice se měla jmenovat jinak

Palmovka má jeden malý historický detail, který dnes většina cestujících nezná. Její pracovní název byl Libeňská. Nakonec ale zvítězil název Palmovka, který odkazuje na historické označení zdejší lokality.

Název Palmovka je mnohem starší než samotné metro. Označení se v Libni používalo už v době, kdy zde žádná podzemní dráha neexistovala.

Dnes si přitom pod slovem Palmovka většina lidí představí především právě stanici metra a okolní křižovatku.

Stanice vznikla jako obrovská jáma

A teď něco pro milovníky techniky. Palmovka patří mezi hloubené stanice. To znamená, že nevznikla ražbou hluboko pod zemí jako například stanice Křižíkova nebo Invalidovna. Stavba byla vytvořena z povrchu v rozsáhlé stavební jámě a následně zakryta.

Stanice je uložena přibližně 12,4 metru pod povrchem. Při její výstavbě bylo nutné pracovat i s podzemní vodou. Stavební jáma byla zajištěna podzemními a pilotovými stěnami a její dno se nacházelo přibližně 8,5 metru pod hladinou podzemní vody.

Právě způsob výstavby je jeden z důvodů, proč Palmovka vypadá jinak než hluboko ražené stanice na některých dalších místech Prahy.

VIDEO: Kam mizí tisíce tun zeminy při ražbě metra?

Žádné sloupy. Jen jeden velký prostor

Když stojíš na nástupišti Palmovky, možná si všimneš další zajímavosti. Uprostřed nástupiště nejsou žádné sloupy.

Stanice má jednolodní konstrukci a koleje jsou po stranách nástupiště. Samotné nástupiště je přibližně 100 metrů dlouhé a přes 10 metrů široké. To umožňuje vytvořit poměrně otevřený prostor, ve kterém nic nebrání výhledu podél celé stanice.

Projekt stanice Palmovka zpracoval Metroprojekt Praha a s její architekturou je spojován architekt Jaroslav Pauer.

Stavěli ji v době, kdy se Praha rychle měnila

Výstavba Palmovky probíhala v 80. letech. Na dobových fotografiích je vidět rozestavěná stanice například v březnu 1989. Na stavbě prodloužení metra směrem do Vysočan se významně podílel pražský Metrostav.

Celý úsek této trasy metra B byl přitom připravován v době, kdy byly Libeň, Karlín a Vysočany stále silně spojeny s průmyslovou výrobou. Metro proto nemělo pouze vozit obyvatele do centra. Mělo také výrazně zlepšit dopravu k průmyslovým podnikům a do oblastí, kde pracovaly desetitisíce lidí. Jenže než se metro otevřelo, Praha se začala měnit. A změna pokračovala i po roce 1990.

Ve stejný den přijela na Palmovku i tramvaj

Datum 22. listopadu 1990 je pro Palmovku významné ještě z jednoho důvodu. Ve stejném období bylo zprovozněno také nové tramvajové spojení Ohrada – Palmovka, které přímo propojilo Žižkov s Libní. Jeho součástí byla i známá tramvajová estakáda Krejcárek. Najednou se tak na jednom místě potkalo metro s tramvajovou a autobusovou dopravou. Palmovka se během krátké doby změnila v dopravní uzel, který známe v podstatě dodnes.

Palmovka měla i svou „technickou“ minulost

Výstavba metra přinesla také změny, které nebyly na první pohled tolik viditelné. Například původní železniční trať, která v minulosti procházela zdejším územím, byla odstraněna. Starou Libeň postupně nahrazovala nová dopravní infrastruktura – metro, nové tramvajové tratě, autobusové stanoviště a upravené komunikace.

Palmovka se tak stala ukázkou toho, jak může jedna velká dopravní stavba změnit celé městské území.