Výtahy překonávají 45 metrů. Jak se změnila stanice metra Jiřího z Poděbrad?

Když stojíš na náměstí Jiřího z Poděbrad, možná si ani neuvědomíš, co se nachází hluboko pod tebou. Přibližně 45 metrů pod povrchem se skrývá stanice metra, která patří k nejhlubším v celé Praze.

A není zajímavá jen svou hloubkou. Jiřího z Poděbrad je také výraznou ukázkou architektury pražského metra 70. a 80. let. Má tři lodě, barevné hliníkové obklady, kamenné stěny a ve vestibulu najdeš dokonce reliéf českého krále Jiřího z Poděbrad.

Do provozu byla stanice uvedena 19. prosince 1980 jako součást druhého provozního úseku trasy A mezi Náměstím Míru a Želivského. Společně s ní tehdy začaly sloužit také stanice Flora a Želivského.

45 metrů pod zemí

Jiřího z Poděbrad je ražená trojlodní stanice. Co to znamená? Při její stavbě se nejdříve razily podzemní prostory a teprve potom vznikla samotná stanice. Tři podélné části jsou propojené průchody a uprostřed se nachází ostrovní nástupiště.

Stanice je dlouhá přibližně 107 metrů a její střed leží asi 45 metrů pod terénem. Je tak druhou nejhlubší stanicí pražského metra – hlubší je pouze Náměstí Míru.

A právě hloubka byla jedním z důvodů, proč byla při rekonstrukci tak důležitá otázka bezbariérového přístupu. Původně totiž vedly cestující mezi nástupištěm a vestibulem pouze eskalátory.

Stanice, která měla vlastní barevný podpis

Pokud jsi někdy Jiřího z Poděbrad navštívil, určitě sis všiml jejího vzhledu. Na stěnách a stropech jsou eloxované hliníkové prvky s charakteristickými půlkulovitými výlisky. Dominantní je modrozelená barva zkombinovaná se zlatavými odstíny. Právě barevnost je typická pro stanice prvního období linky A.

Není to náhoda. Architektura jednotlivých stanic linky A pracovala s různými barevnými odstíny hliníkových výlisků, které se staly jedním z poznávacích znaků pražského metra. Jiřího z Poděbrad přitom patří k těm stanicím, kde je tento princip opravdu výrazný.

A zajímavé je, že při rekonstrukci se architekti nesnažili stanici „převléknout“ do moderního kabátu. Naopak. Cílem bylo její původní architektonický výraz co nejvíce zachovat.

Mohlo by vás zajímat: Nejdůležitější stanice metra v Praze? Ano!

Kdo stanici navrhl?

Projektantem stanice byl Metroprojekt Praha. Architektonické řešení připravily Anna Hübschmannová a Beryl Filsaková. Na výtvarné podobě se podíleli také další umělci. Jedním z nich byl sochař Jiří Dušek, který společně s Annou Hübschmannovou vytvořil reliéfní medailon krále Jiřího z Poděbrad ve vestibulu. A právě ten připomíná, proč stanice dostala své jméno.

Výzdoba totiž nebyla vybrána náhodně. Jiří z Poděbrad byl v dobovém výtvarném konceptu prezentován jako český král a zastánce myšlenky mírového soužití evropských národů. Husitská a česká středověká historie se ostatně objevuje i v dalších stanicích této části linky A, například na Želivského.

Pod zemí je ještě jeden zajímavý svět

Stanice není pouze nástupiště a eskalátory. Velkou část tvoří technologické prostory, které cestující běžně vůbec nevidí. Při poslední rekonstrukci se proto pracovalo například na vzduchotechnice, kabelových rozvodech, osvětlení nebo zabezpečení konstrukcí proti průsakům vody.

A protože stanice vznikla v roce 1980, mnoho zařízení už mělo za sebou více než čtyři desetiletí provozu. První velká rekonstrukce přišla až po 42 letech. Rozsáhlá modernizace začala 1. září 2021. Práce byly rozdělené do několika etap a probíhaly jak v technickém zázemí, tak přímo ve stanici.

Vyměnila se vzduchotechnika, kabelové rozvody, osvětlení a další technologie. Řešily se také průsaky vody a poškozené konstrukce.

Nejviditelnější změnou byla ale výměna původních eskalátorů za nové, které jsou energeticky úspornější. Při rekonstrukci se zároveň podařilo opravit také eskalátorový tunel a vestibul.

Deset měsíců bez zastavení

Nejnáročnější část rekonstrukce přišla v roce 2023. Od 14. ledna do 2. listopadu 2023 byla stanice pro cestující uzavřena. Vlaky linky A stanicí pouze projížděly.

Důvod byl jednoduchý: Vyměnit eskalátory a současně kompletně opravit veřejnou část stanice za běžného provozu by bylo velmi obtížné. Za necelých deset měsíců se podařilo mimo jiné instalovat nové eskalátory, opravit eskalátorový tunel, vestibul i nástupiště. Změnilo se osvětlení, podhledy a kamenné obklady.

Původní zářivky nahradilo LED osvětlení, které je zabudované v podhledech podobně jako při otevření stanice v roce 1980. Na nástupišti jsou také nové kamenné obklady a opraveny byly ikonické hliníkové prvky.

A pak přišla velká výzva – výtahy

Rekonstrukce ale dokončením v listopadu 2023 ještě tak docela neskončila. Pod zemí totiž současně vznikal nový bezbariérový přístup. A tady se dostáváme k možná nejzajímavější technické části celé přestavby.

Nový výtahový systém tvoří dvě dvojice výtahů, které jsou propojené přestupní chodbou. První dvojice vede z nástupiště do podzemní přestupní chodby. Druhá pokračuje z této chodby až na povrch. Každý výtah má nosnost 1 600 kilogramů a pojme až 21 lidí. Celkem výtahy překonávají výškový rozdíl kolem 45 metrů. A to už není obyčejný výtah v kancelářské budově.

Stavělo se i hluboko pod náměstím

Aby bylo možné výtahy vybudovat, museli stavbaři razit nové podzemní prostory. Práce probíhaly takzvaným hornickým způsobem – tedy ražbou podzemních šachet a chodeb. Vznikla například přestupní chodba, která propojuje obě dvojice výtahů.

Při stavbě se šlo místy do hloubky kolem 50 metrů. Na stavbě se podílelo sdružení STRABAG a AŽD Praha. Metroprojekt Praha zajišťoval pro Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) kompletní projektovou přípravu, dokumentaci a autorský dozor.

Kolik celá rekonstrukce stála?

Samotná revitalizace stanice včetně výměny eskalátorů vyšla přibližně na 800 milionů korun. Pokud se započítá také výstavba výtahů a bezbariérového přístupu, celkové stavební náklady dosáhly přibližně 1,29 miliardy korun.

Zajímavost na konec: Zrušená tramvaj

Otevření stanice v roce 1980 nebylo jen novou zastávkou pod náměstím. V prosinci téhož roku se výrazně změnila také tramvajová doprava v centru. Po zprovoznění prodlouženého úseku metra A na Želivského se například zrušila tramvajová trať v podélném směru Václavského náměstí. Původně se dokonce uvažovalo o zrušení tramvají v celé Vinohradské ulici, ale k tomu nakonec nedošlo.