Anděl. Stanice metra, kvůli které se odstřelily bloky domů.

Když dnes vystoupíš na Andělu, možná si všimneš hlavně ruchu kolem sebe. Tramvaje, autobusy, obchody, kanceláře a davy lidí. Pod zemí ale najdeš stanici, která má za sebou poměrně neobvyklý příběh. Když byla 2. listopadu 1985 otevřena, nejmenovala se Anděl, ale Moskevská.

Stanice se stala součástí prvního úseku nové linky B mezi Smíchovským nádražím a Sokolovskou, dnešní Florencí. Úsek měl 8 stanic a právě jeho otevřením začala v Praze pravidelná doprava na třetí trase metra. Název Moskevská ale stanici vydržel jen několik let. 22. února 1990 byla přejmenována na Anděl.

Proč právě tady vzniklo metro?

Anděl byl už dávno před metrem významnou dopravní křižovatkou. Potkávaly se zde tramvajové linky, Smíchov navíc patřil k důležitým průmyslovým částem Prahy. Při plánování trasy B se proto počítalo s tím, že metro bude obsluhovat právě tuto oblast.

Původně ale měla stanice vypadat úplně jinak. První návrhy z konce 60. let počítaly s jejím umístěním pod ulicí Na Bělidle. Později se její poloha změnila a vzniklo dnešní řešení se dvěma vestibuly – jedním u křižovatky Anděl a druhým směrem k Na Knížecí.

Výstavba metra navíc výrazně změnila celý Smíchov. Kvůli stavbě musely v některých místech zmizet celé bloky domů. Například blok mezi ulicemi Nádražní, Plzeňská a Bozděchova byl kvůli plánované přestavbě území odstřelen v roce 1980.

Stanice, která vznikla díky spolupráci s Moskvou

Anděl je mezi pražskými stanicemi metra výjimečný také svou architekturou.

V roce 1982 vznikla mezivládní dohoda o „koordinované tvůrčí činnosti“ při výstavbě stanic pražského a moskevského metra. Praha měla podle dohody pomoci s výstavbou stanice Pražskaja v Moskvě a sovětští projektanti naopak navrhli pražskou stanici Moskevská.

Projekt stanice připravila moskevská projekční organizace Metrogiprotrans. Výsledkem je prostor, který se od mnoha dalších stanic linky B výrazně liší.

Na stěnách nástupiště se původně nacházely výrazné zlaté obkladové prvky připomínající obrazovky. Jejich autorem byl akademický sochař Václav Cigler. Stanice tak měla působit reprezentativněji než řada jiných tehdejších stanic.

Z Moskevské se stal Anděl

Původní název měl jasný politický význam. Stanice se jmenovala Moskevská podle hlavního města Sovětského svazu.

Po pádu komunistického režimu se ale začala měnit jména stanic metra. 22. února 1990 bylo přejmenováno třináct stanic a mezi nimi právě Moskevská, která od té doby nese jméno Anděl.

Název Anděl přitom není nový. Vychází z názvu celé lokality a odkazuje na historický dům U Zlatého anděla, který stával v okolí dnešní křižovatky. Právě podle něj se postupně začala označovat celá oblast.

Víte, co bylo na Andělu dřív?

Když dnes vyjdeš z metra u Zlatého Anděla, jen těžko si představíš, jak místo vypadalo před několika desetiletími.

Současný komplex Zlatý Anděl vznikl až na přelomu 20. a 21. století podle návrhu francouzského architekta Jeana Nouvela. Na jeho místě byl předtím povrchový vestibul metra a parkoviště.

Původní vestibul sloužil od roku 1985. V roce 1999 začala jeho demolice a výstavba nového řešení, které bylo propojeno s novým komplexem. Nový výstup ze stanice byl otevřen 1. září 1999.

Takže pokud dnes vystoupíš z metra přímo u Zlatého Anděla, vycházíš prakticky z úplně jiné podoby stanice, než jakou znali první cestující v roce 1985.

VIDEO: Středověký most na Můstku. Věděli jste o něm?

A proč je na Andělu moskevská výzdoba?

Tohle je jedna z nejzajímavějších částí historie stanice. V jižním vestibulu se od jejího otevření nacházela plastika s názvem Moskva–Praha. Měla připomínat tehdejší představu o přátelství mezi Československem a Sovětským svazem.

Po roce 1989 se ale význam díla začal vnímat úplně jinak. V roce 2024 Praha oznámila, že hledá novou podobu tohoto reliéfu. Součástí debaty se stalo také připomenutí skutečnosti, že Československo bylo v době vzniku stanice okupováno Sovětským svazem.

V květnu roku 2024 pražští radní schválili, že ke kritizovanému dílu doplní vysvětlující tabulku. Ta uvádí, že přátelství mezi Sovětským svazem a Československem bylo vnuceným narativem okupační moci, odsuzuje také současnou válku na Ukrajině.

Jeden vestibul zmizel, druhý se proměnil

Anděl má dva vestibuly a každý má trochu jiný příběh. Vestibul u dnešního Zlatého Anděla prošel zásadní proměnou v souvislosti s výstavbou nového komplexu. Druhý, směrem k Na Knížecí, byl v letech 2020 až 2021 kompletně modernizován.

Rekonstrukce trvala necelých 11 měsíců a stála přibližně 259 milionů korun. Vyměnily se například eskalátory, elektroinstalace, vzduchotechnika a osvětlení. Opravily se také obklady a dlažba a odstranily se problémy s průsaky vody.

Nové eskalátory mají dopravní výšku 30,68 metru, sklon 30° a rychlost 0,75 metru za sekundu. A ještě jedna zajímavost: každý eskalátor má 349 schodů, což je řadí mezi ty delší pražského metra.

Jak se dostaneš z metra ven?

Stanice Anděl je dnes důležitým přestupním místem mezi metrem, tramvajemi a autobusy. 

Stanice je také bezbariérově přístupná. V roce 2015 zde byly vybudovány osobní výtahy, které propojují nástupiště s uliční úrovní.

Zajímavé je, že výtah nevede přímo z nástupiště až na ulici v jednom kroku. Bezbariérová trasa využívá dvojici výtahů, mezi nimiž je přestupní chodba.

Anděl není jen metro

Dnes patří Anděl mezi nejdůležitější dopravní uzly v Praze. Metro se tu potkává s hustou tramvajovou dopravou a řadou autobusových linek. Už v roce 2016 například průzkum Pražské integrované dopravy označil Anděl za nejvytíženější tramvajový uzel v tehdy sledovaném žebříčku. Zastávkami zde tehdy prošlo přes 83 tisíc cestujících za den.

A důvod je jednoduchý. Anděl není jen stanice metra. Je to místo, kde se potkává několik částí Prahy – Smíchov, centrum města, Radlice, Košíře i další části Prahy 5.

A možná právě proto je Anděl zajímavější, než se na první pohled zdá. Pod rušnou pražskou křižovatkou se totiž skrývá nejen stanice metra, ale také příběh o architektuře, technice, dopravě a proměně celé Prahy.