Stanice Kačerov: Tady začala historie pražského metra
Autor: wikipedia
9. května 1974 vyjel z Kačerova první vlak s cestujícími. Právě tady začala pravidelná éra pražského metra: Kačerov byl součástí prvního úseku linky C a vedle stanice vzniklo také vůbec první depo pražského metra.
Dnes je Kačerov jednou z běžných stanic linky C. Každý den jím projíždějí tisíce lidí a pro většinu z nich je to jednoduše jen další zastávka na trase. Jenže právě tady se před více než 50 lety psala jedna z nejdůležitějších kapitol pražské dopravy. První provozní úsek metra vedl z Kačerova do Sokolovské, dnešní Florence, a měřil přibližně 6,7 kilometru. Měl devět stanic.
První metro vyjelo z Kačerova
První provozní úsek linky C se stavěl v letech 1967 až 1974. Jeho pravidelný provoz byl zahájen 9. května 1974. První souprava tehdy vyjela ze stanice Kačerov směrem na Sokolovskou.
První úsek metra tehdy tvořilo devět stanic: Kačerov, Budějovická, Mládežnická, Pražského povstání, Gottwaldova, I. P. Pavlova, Muzeum, Hlavní nádraží a Sokolovská. Dobový materiál DPP uvádí délku úseku 6,7 kilometru a provozní dobu od 5:00 do půlnoci.
Zajímavé je, že některé z těchto stanic se dnes jmenují úplně jinak. Mládežnická je dnes Pankrác, Gottwaldova se změnila na Vyšehrad a Sokolovská na Florenc. K přejmenování došlo 22. února 1990. Kačerov si naopak svůj název ponechal.
| Zajímají vás tajemství pražského metra? Sledujte náš seriál! |
Proč právě Kačerov?
Kačerov nebyl důležitý jen jako konečná prvního úseku. Hned vedle stanice vzniklo také první depo pražského metra, které bylo uvedeno do provozu společně se zahájením provozu metra v roce 1974.
Depo slouží především k vypravování vlaků na linku C. V minulosti ale mělo ještě větší význam. V letech 1978 až 1985 odtud vyjížděly také soupravy linky A a od roku 1985 do roku 1994 rovněž vlaky linky B. Poté začala tyto linky obsluhovat nová depa Hostivař a Zličín.
Do depa se vejde 37 vlaků
Kačerovské depo není žádná malá garáž. Má kapacitu přibližně 37 vlaků metra a v hlavní hale se nachází celkem 22 kolejí. Patnáct z nich slouží k odstavování a provoznímu ošetření vlaků, dvě jsou určeny pro mytí vozů a dalších pět pro opravy. Koleje určené pro odstavení a provozní ošetření mají délku 210 metrů.
A Kačerov má ještě jednu unikátní vlastnost. Depo je železniční vlečkou spojeno se stanicí Praha-Krč. Jde o jediné přímé spojení pražského metra s běžnou železniční sítí.
Tady se testovaly první soupravy
Kačerov ale také sehrál důležitou roli ještě předtím, než metro začalo vozit cestující. V areálu depa a na přilehlé zkušební trati se testovaly první soupravy určené pro pražské metro. V roce 1971 zde například začaly typové zkoušky prototypů R1, které byly vyvinuty v ČKD Praha. Později se zde testovaly také první sovětské vozy typu Ečs, které nakonec zahájily pravidelný provoz na lince C.
Právě historická souprava Ečs se v roce 2024 při oslavách 50 let metra znovu vydala z Kačerova na nejstarší provozní úsek do Florence. DPP ji tehdy označil za soupravu, která zahajovala provoz pražského metra v roce 1974.
VIDEO: Florenc a její tajemství!
Metro změnilo Prahu
Zahájení provozu metra nebylo jen otevřením nové dopravní linky. 9. května 1974 se změnila pražská MHD jako celek.
Ve stejný den skončil provoz starých dvounápravových tramvají, byla zrušena funkce průvodčích a zavedeno mechanizované odbavování cestujících. Změnil se také tarifní systém a začala výraznější redukce některých tramvajových tratí.
Pražské metro tak od začátku nebylo jen další dopravní možností. Mělo se stát novou páteří městské dopravy.
Více než jen stanice
Kačerov je tak trochu místem, kde se potkává několik příběhů najednou. Tady začal pravidelný provoz pražského metra, tady vzniklo jeho první depo, tady se připravovaly a testovaly první soupravy a odtud se metro postupně rozšířilo do dalších částí města.
Dnes už Kačerov není konečnou stanicí a metro pokračuje hluboko na jihovýchod Prahy. Přesto si zachovává jednu věc, kterou mu žádná jiná stanice nevezme: Právě tady 9. května 1974 začala historie pražského metra.









